Zamyslete se, pokud právě obědváte

Kdykoliv dostanete hlad, zvednete se a otevřete ledničku - v nejhorším případě si jídlo objednáte přes aplikaci - víc nemusíte řešit. Za každým soustem je ale mnohem delší řetězec, který začíná měsíce před vaším obědem a rozhodně nekončí vyhozením zbytků do koše. Jak pomoci zemědělství fungovat udržitelněji, ekologičtěji a lidem poskytovat co nejlepší možnou výživu? Nejen tyto otázky si v projektu Hungry EcoCities kladou společně vědci z VUT, umělci a v neposlední řadě také umělá inteligence.

Jak jednoduše popsat netradiční spojení oborů s možná ne úplně hmatatelnými výstupy? Možná jako debatu o budoucnosti inovativního zemědělství, a to díky názoru lidí, kteří přemýšlejí nad jinými tématy a jiným způsobem. Cílem je shromáždit i na první pohled šílené nápady, které můžou posunout produkci, distribuci a konzumaci potravin na novou úroveň. Myšlenka vertikálních zahrad se poprvé objevila teprve před dvaceti lety a dnes jsou rajčata pěstovaná v závěsných květináčích v halách bez přirozeného světla běžná i v Česku. Tak proč nezkusit popustit uzdu fantazii?

Nemusíme hned na druhou stranu našeho pohodlného života stavět témata, jakou jsou hladovějící v chudších zemích světa, ale třeba degradaci půdy, likvidaci biodiverzity, ztrátu výživnosti potravin nebo civilizační choroby, jakou je i obezita. Kde do toho vstupuje brněnská technika? "Projekt koordinujeme a spolupracujeme ještě s univerzitou KU Leuven. Oba týmy se zabývají umělou inteligencí, oni možná více etikou použití velkých jazykových modelů, my pracujeme například na vysvětlitelnosti rozhodnutí umělé inteligence a zpracování dat ze senzorů. Ty můžou třeba sledovat jednotlivé záhonky a rostliny nebo měřit množství vody v půdě a podobné věci," vypočítává Pavel Smrž z Fakulty informačních technologií VUT. Pracuje na Ústavu počítačové grafiky a multimédií.

Nabízí se otázka, jak vnímá propojení vědy a velmi svébytného umění se zaměřením na zemědělství. "Evropský projekt, který koordinujeme, je strašně obohacující. V jiných projektech se setkáváme převážně s technickými odborníky, kteří se zabývají příbuznými oblastmi a přemýšlí podobně jako my. Eco HungryCities je výjimečné tím, že se podařilo do konsorcia přizvat světová umělecká studia a lidi, kteří v umění a architektuře něco znamenají." Smrž naráží na to, že kromě univerzit a zájmových sdružení se zapojila i věhlasná designérská a architektonická studia jako například Carlo Ratti Associati, kteří stojí za návrhem italského pavilonu na dubajském EXPO, berlínské Studio Other Spaces nebo holandští historici architektury Stephan Petermann a Rem Koolhaas.

Setkání konsorcia v září 2022

Hledáme umělce/techniky/datové analytiky

Všichni výše zmínění třeba ještě spolu s Mendelovou univerzitou nejsou ale jedinými účastníky projektu. Důležitou roli totiž hrají umělci z celé Evropy, kteří do projektu přihlašují svoje nápady. "První výzva už je za námi a byla velmi úspěšná, byl o ni velký zájem. Měli jsme striktní omezení, hlásili se jen relevantní zájemci, i tak jich bylo více než šedesát," spokojeně hodnotí úroveň Pavel Smrž. Jednou z podmínek totiž bylo, že umělci musí řešit také technologickou složku nápadu a pracovat s daty.

"Vybrané umělecké projekty jsou zaměřeny například na udržitelné využívání lokálních surovin a na zlepšení stravování lidí, zlepšení celého procesu od pěstování až po distribuci a prodej," vysvětluje Smrž a zároveň mi ukazuje prezentaci výsledných deseti vybraných umělců.

Rostliny ve stresu a nízkouhlíková kuchařka

Nápad nazvaný Acoustic Agriculture se třeba věnuje měření dopadu zvuků města na růst rostlin. Další účastník zkoumá symbiózu kořenů rostlin s houbami v půdě a její možné využití pro posílení odolnosti rostlin. Autorky projektu Future Protein zase chtějí umět spočítat maximální výnos při pěstování mušlí a zároveň navrhnout další využití například pro lastury. Zajímavému tématu se věnuje i projekt Symbiosis.AI - ten chce zaznamenávat pomocí senzorů stres rostlin, porozumět mu a ideálně ho dokázat převrátit v pozitivní výsledek.

Uspěly ale i umělečtější nápady, třeba nízkouhlíková kuchařka, která zohledňuje doma dostupné ingredience, poutavý, umělou inteligencí generovaný dokument o logistice jídla nebo projekt, který má zmapovat různé kulturní zvyky týkající se jídla a navrhnout nové nádobí a další nástroje.

Nezůstat jen na papíře

"Projekty nyní procházejí takzvanou rezidencí, což znamená, že umělci tráví určitý čas s uměleckými studii. Některá studia preferují krátkodobé návštěvy, jiná delší pobyt. Rezidence trvá devět měsíců a umělci jsou během té doby placeni. Příspěvek jim pokrývá také cestovní a pobytové náklady a materiál, který potřebují," vysvětluje Pavel Smrž, že soutěž neskončila vyhlášením vítězných návrhů. Každý z vybraných umělců navíc získal peníze, právě aby mohl svůj nápad zkusit přetavit v realitu.

A nepomáhají jen univerzity a profesionální studia, ale i moderní technologie. Celým projektem se jako nit vine AI - umělá inteligence. My ji dnes vnímáme třeba jako chatbota, kterého se ptáme na to, co si obléct v daném počasí na sebe, nebo si necháváme generovat profilové obrázky na sociální sítě. Pro vědce je ale umělá inteligence něco, s čím už dlouho pracují, byť třeba pod pojmem strojové učení. Pavel Smrž upozorňuje na další moderní aspekt umělecko-badatelských projektů: "Všechny, nebo alespoň většina výsledků by měly být dostupné jako otevřená data, snažíme se, aby co nejvíc bylo dostupné s licencí Creative Commons. Chceme, aby to neskončilo tím, že projekty ukážeme, ale aby byly dostupné a navazovaly na ně i projekty z druhé výzvy."

Drony a kombajny

Další kolo projektu Hungry EcoCities má jít zase o krok dál, tentokrát totiž přizve už i samotné menší a střední podnikatele z oblasti zemědělství. "Máme už nějaké první zájemce s drony, máme umělce, kteří by chtěli pracovat v oblasti satelitního sledování a navrhovat rozvoj krajiny v zemích, jako je třeba Holandsko. Tam se oprávněně cítí ohroženi změnou klimatu, většina země se totiž nachází pod úrovní moře," dívá se už do budoucna koordinátor projektu Pavel Smrž.

V druhé fázi soutěže, která je plánovaná na roky 2024 a 2025, se má vybrat dalších 10 vítězů. Tentokrát by už mělo jít o hmatatelnější projekty, ideálně zakončené vznikem a ověřením prototypů nových technologií. Myšlenka ale zůstává pořád stejná - donutit lidi se alespoň na chvíli zamyslet nad tím, co bereme jako samozřejmost, přitom je to obrovská a příjemná část našich životů. Dobrou chuť.

Tereza Cinka // foto: Václav Koníček