IJC: DU1
<![CDATA[
Jazyk C DU1 20.2.2024
----------------------------------------------------------------
Domácí úkol č.1
Termín odevzdání: 25.3.2024
Hodnocení celkem max. 15 bodů
Čtěte pokyny na konci tohoto textu
Příklady: (budou opravovány v prostředí Linux/GCC,
LC_ALL=cs_CZ.utf8
překlad: gcc -g -std=c11 -pedantic -Wall -Wextra
C11 je potřeba jen pro static_assert)
A) V rozhraní "bitset.h" definujte datovou strukturu typu pole bitů:
Typ:
typedef <DOPLNIT> bitset_t;
Typ bitového pole (pro předávání parametru do funkce odkazem).
typedef unsigned long bitset_index_t;
Typ indexu bitového pole.
Makra:
bitset_create(jmeno_pole,velikost)
definuje a _nuluje_ proměnnou jmeno_pole
(POZOR: opravdu musí _INICIALIZOVAT_ pole bez ohledu na
to, zda je pole statické nebo automatické/lokální!
Vyzkoušejte obě varianty, v programu použijte _lokální_ pole.)
Použijte static_assert pro kontrolu velikosti pole.
Př: static bitset_create(p,100); // p = pole 100 bitů, nulováno
bitset_create(q,100000L); // q = pole 100000 bitů, nulováno
bitset_create(q,-100); // chyba při překladu
bitset_alloc(jmeno_pole,velikost)
definuje proměnnou jmeno_pole tak, aby byla kompatibilní s polem
vytvořeným pomocí bitset_create, ale pole bude alokováno dynamicky.
Př: bitset_alloc(q,100000L); // q = pole 100000 bitů, nulováno
Použijte assert pro kontrolu velikosti pole.
Pokud alokace selže, ukončete program s chybovým hlášením:
"bitset_alloc: Chyba alokace paměti"
bitset_free(jmeno_pole)
uvolní paměť dynamicky (pomocí bitset_alloc) alokovaného pole
bitset_size(jmeno_pole)
vrátí deklarovanou velikost pole v bitech (uloženou v poli)
bitset_fill(jmeno_pole, bool_výraz)
vynuluje(false) nebo nastaví na 1(true) celý obsah pole
bitset_setbit(jmeno_pole,index,bool_výraz)
nastaví zadaný bit v poli na hodnotu zadanou výrazem
(nulový výraz == false == bit 0, jinak bit 1)
Př: bitset_setbit(p,20,1);
bitset_getbit(jmeno_pole,index)
získá hodnotu zadaného bitu, vrací hodnotu 0 nebo 1
Př: if(bitset_getbit(p,i)==1) printf("1");
if(!bitset_getbit(p,i)) printf("0");
Kontrolujte meze polí. V případě chyby volejte funkci
error_exit("bitset_getbit: Index %lu mimo rozsah 0..%lu",
(unsigned long)index, (unsigned long)mez).
(Můžete použít například modul error.c/error.h z příkladu b)
Programy musí fungovat na 32 (gcc -m32) i 64bitové platformě.
Podmíněným překladem zajistěte, aby se při definovaném symbolu
USE_INLINE místo těchto maker definovaly inline funkce stejného jména
všude kde je to možné (bez změn v následujícím testovacím příkladu!).
Pozor: USE_INLINE nesmí být definováno ve zdrojovém textu --
překládá se s argumentem -D (gcc -DUSE_INLINE ...).
Program musí fungovat s inline funkcemi i pro vypnuté optimalizace -O0
(ověřte si to - vyžaduje externí definice inline funkcí).
Pro vaši implementaci použijte pole typu unsigned long [].
V tomto poli na indexu 0 bude velikost bitového pole v bitech.
Implementace musí efektivně využívat paměť (využít každý
bit pole až na posledních maximálně CHAR_BIT*sizeof(unsigned long)-1 bitů).
Jako testovací příklad implementujte funkci, která použije algoritmus známý
jako Eratostenovo síto (void Eratosthenes(bitset_t pole);) a použijte ji
pro výpočet posledních 10 prvočísel ze všech prvočísel od 2 do
N=666000000 (666 milionů). Doporučuji program nejdříve odladit pro N=100.
Hodnotu N si funkce zjistí podle velikosti bitového pole.
Funkci Eratosthenes napište do samostatného modulu "eratosthenes.c".
Každé prvočíslo tiskněte na zvláštní řádek v pořadí
vzestupném. Netiskněte nic jiného než prvočísla (bude se
automaticky kontrolovat!). Pro kontrolu správnosti prvočísel
můžete použít program "factor" (./primes|factor).
Naprogramujte (s využitím funkce clock()) měření doby běhu programu v
sekundách a výsledek vypište na stderr následujícím příkazem:
fprintf(stderr, "Time=%.3g\n", (double)(clock()-start)/CLOCKS_PER_SEC);
(Porovnejte si vaše měření s výsledkem příkazu "time ./primes".)
Pro lokální pole budete potřebovat zvětšit limit velikosti zásobníku.
Na UNIX systémech můžete použít příkaz "ulimit -a" pro zjištění velikosti
limitu a potom "ulimit -s zadana_velikost_v_KiB" před spuštěním programu.
(Toto názorně demonstruje nevhodnost používání velkých lokálních polí.)
Zdrojový text programu se musí jmenovat "primes.c" !
Napište Makefile tak, aby příkaz "make" vytvořil všechny varianty:
primes používá makra
primes-i používá inline funkce
a aby příkaz "make run" všechny varianty vytvořil a spustil (i s ulimit -s).
(Při nesplnění výše uvedených podmínek: až 0 bodů.)
(8b)
Poznámky: Eratosthenovo síto (přibližná specifikace):
1) Nastavíme bitové pole p o rozměru N na samé 1.
Nastavíme p[0]=0; p[1]=0; // 0 a 1 nejsou prvočísla
index i nastavit na 2
2) Vybereme nejmenší index i, takový, že p[i]==1.
Potom je i prvočíslo
3) Pro všechny násobky i nastavíme bit p[n*i] na 0
('vyškrtneme' všechny násobky i - nejsou to prvočísla)
4) i++; dokud nejsme za sqrt(N), opakujeme bod 2 až 4
(POZOR: sestavit s matematickou knihovnou parametrem -lm)
5) Výsledek: v poli p jsou na prvočíselných indexech hodnoty 1,
(=nebyly vyškrtnuty jako násobek nějakého menšího prvočísla)
https://en.wikipedia.org/wiki/Prime_number
Efektivita výpočtu: cca 4.25s na Ryzen 5 4600G (gcc -O2)
Porovnejte efektivitu obou variant (makra vs. inline funkce).
Zamyslete se, jak by se ověřila efektivita pro (neinline) funkce.
]]>
<![CDATA[
B) Napište modul "error.c" s rozhraním v "error.h", který definuje
funkci void warning(const char *fmt, ...) a
funkci void error_exit(const char *fmt, ...).
Tyto funkce mají stejné parametry jako printf(); tisknou
text "Warning: " nebo "Error: " a potom chybové hlášení podle
formátu fmt. Vše se tiskne do stderr (standardní funkcí vfprintf)
a potom pouze error_exit ukončí program voláním funkce exit(1).
Použijte definice ze <stdarg.h>.
Napište program "no-comment.c", který vynechá poznámky ze zdrojového kódu
jazyka C, který načtete ze souboru zadaného jako jediný argument programu.
Pokud argument programu chybí, čte stdin. Výstup bude vždy na stdout
(POZOR: pokud bude omylem přesměrován do vstupního souboru, chování je
nedefinováno - tento problém lze zjistit pomocí POSIX funkce fstat).
Musíte použít stavový automat a řešit i znaky v řetězcových a znakových
literálech (např. řetězec "/***/" není poznámka = nenahrazovat mezerou,
"text\"text", '\\' a '\'' musí fungovat, atd.).
Program použije error_exit v případě chyby čtení souboru (soubor
neexistuje, neukončená poznámka nebo řetězec atd.), jinak
předpokládejte syntakticky korektní vstupní soubor (půjde přeložit)
a zdrojové kódování ve formátu UTF-8 (neměl by být žádný problém
se zpracováním po 8bit znacích, protože znaky /*'"\ jsou v ASCII).
Použijte program "make" pro překlad/sestavení programu.
Testovací příkaz: ./no-comment no-comment.c
./no-comment no-comment.c >no-comment-result
(7b)
Zařiďte, aby příkaz "make" bez parametrů vytvořil všechny spustitelné
soubory pro DU1. Při změně kteréhokoli souboru musí přeložit jen změněný
soubor a závislosti. Pokud bude Makefile vypadat jako skript, odečtou se 3b.
]]>
Testovací obrázek: du1-obrazek.ppm
<![CDATA[
C) Obecné pokyny pro vypracování domácích úkolů (rev 21.2.2024)
* Pro úkoly v jazyce C používejte ISO C11 (soubory *.c)
Použití nepřenositelných konstrukcí není dovoleno.
* Úkoly zkontrolujte překladačem například takto:
gcc -g -std=c11 -pedantic -Wall -Wextra priklad1.c
místo gcc můžete použít i jiný překladač.
V souvislosti s tím napište do poznámky na začátku
souboru jméno překladače, kterým byl program testován
(implicitní je verze GNU C instalovaná na serveru merlin).
POZOR: Zkontrolujte paměťové operace speciálním parametrem překladu.
(Makefile: CFLAGS += -fsanitize=address, LDFLAGS += -fsanitize=address).
* Programy pište, pokud je to možné, do jednoho zdrojového
souboru. Dodržujte předepsaná jména souborů.
* Na začátek každého souboru napište poznámku, která bude
obsahovat jméno, fakultu, označení příkladu a datum.
Příklad:
// primes.c
// Řešení IJC-DU1, příklad a), 20.3.2111
// Autor: Kapitán Nemo, FIT
// Přeloženo: gcc 10.2
// ...popis příkladu - poznámky, omezení, atd
* Úkoly je nutné zabalit programem zip takto:
zip xnemok99.zip *.c *.h Makefile
Jméno xnemok99 nahradíte vlastním. ZIP neobsahuje adresáře.
Každý si zkontroluje obsah ZIP archivu jeho rozbalením v prázdném adresáři
a napsáním "make run".
* Řešení se odevzdává elektronicky v ISVUT (velikost souboru je omezena)
* Odvezdávejte pouze nezbytně nutné soubory -- ne *.EXE !
* Úkoly neodevzdané v termínu budou za 0 bodů.
* Opsané úkoly budou hodnoceny 0 bodů pro všechny zůčastněné
a to bez výjimky (+bonus v podobě návštěvy u disciplinární komise).
]]>
Poslední modifikace:
Pokud naleznete na této stránce chybu, oznamte to dopisem na adresu
peringer AT fit.vutbr.cz